Vznik a těžba

Vznik

Původ hnědého uhlí je třeba hledat ve světě rostlin, v rašeliništích, která vznikla před milióny let a která byla v průběhu dějin země mnohokrát překryta náplavami z moří a řek (písek / štěrk).

Hlavní epochou vzniku hnědého uhlí je období poloviny třetih, miocén. Podle revíru kolísá stáří hnědého uhlí mezi 6 a 45 milióny let.

 

 

Výskyt

Celkové zásoby hnědého uhlí v Německu činí přibližně 77 miliard tun.
Z toho je podle dnešního stavu techniky povrchové těžby a cen energie klasifikováno přibližně 41 miliard tun jako dobyvatelných – ve vztahu k mezinárodně stanovené definici na hodnocení nalezišt’. Ve schválených a funkčních povrchových dolech jsou k dispozici zásoby v přibližné výši 6,3 miliard tun.
Naleziště jsou soustředěna hlavně na tři regiony; jsou to Porýní, Lužice a oblast mezi městy Helmstedt a Lipsko/Halle (střední Německo).

 

Geologické poměry

Sypké nadloží nad uhlím se skládá především z písku, kyzu a hlíny a také může být, jako je tomu v Porýní a ve středním Německu,  nejhořejší vrstva ze spraše, jenž je někdy mocný až několik metrů. Tyto geologické poměry umožňují hospodárnou těžbu hnědého uhlí pouze v povrchových dolech.
V jednotlivostech se určuje hospodárnost těžby hnědého uhlí podle hloubky zásob. Dále hrají důležitou roli mocnost slojí, složení nadloží a druh využívání povrchu, obzvláště osídlení.

 

 

Důlní technika

V prvních desetiletích získávání hnědého uhlí se těžba soustředila přirozeně na zásoby, které byly uloženy obzvlášt’ těsně pod zemským povrchem. V následujících letech se musely odkrývat vždy větší vrstvy nadložních hornin, které označujeme jako skrývka, v poměru k vytěženému  uhlí. V roce 2011 činil poměr výkonu mezi skrývkou a uhlím ve spolkovém průměru 5,3 : 1 (tedy m³ skrývky na t uhlí).
Pod vlivem koncentrace na velká těžná pole, nové koncepce uspořádání dolů a dalšího vývoje techniky těžních přístrojů bylo možné tyto obtíže většinou vyrovnat a udržet ceny uhlí na konkurenčně schopné úrovni.

 

Schematický výkres dolu v porýnského revíru